Předvánoční dietka

Tak jsem se před Vánoci rozhodla, že si dám menší dietku... No, ono to teda není přímo kvůli Vánocům, už jsem se na sebe nemohla jaksi podívat :-) Chroupu teď častěji mrkvičku, připravuju salátky ze zelí, pojídám nízkotučné jogurtíky a přesně odvažuju ingredience do nově vymýšlených jídel. Ve skříni jsem objevila pohotovostní pytlík se sojovým masem - oblíbeným to studentským "polotovarem", který pro nás vždycky znamenal - kromě koketování s vegetariánstvím a tak trochu intelektuálním odmítáním masa - to, že za malé finanční náklady lze připravit poměrně velké množství všemožných pokrmů. Pokud se to tedy umělo. Ono totiž sojové maso chce vždycky své. Mým kulinářským mistrovstvím byla realizace sojové svíčkové pro mé kamarády vegetariány. Ten recept tu taky někdy zveřejním :-) Dodnes si pamatuji, jak si pochutnávali a děkovali mi, že to je jejich první svíčková od doby, kdy se vydali na cestu bezmasým životem! Dost ale sebechvály a zpátky k sojovému masu. Má sice své mouchy - ne každý mu přijde na chuť a také ho umí dobře připravit, ale je poměrně zdravé a hodí se do jídelníčků racionální výživy. Má vysoký obsah bílkovin, nízký obsah tuku, jeho energetická hodnota je poměrně malá, obsahuje vitaminy B, A, E a z minerálních látek vápník, fosfor a železo. Má velký obsah vlákniny a taky neobsahuje lepek, takže je vhodné i pro bezlepkovou dietu. Další zajímavé informace se lze dočíst třeba zde!
Protože jsem měla všemožné chutě - hlavně na guláš a taky na zeleninku, a tak jsem nakonec vymyslela recept na soté ze sojových nudliček, rajčat a zelených fazolek. A musím přiznat, že se dílo podařilo! Snad proto, že bylo připravováno s radostí!

Soté ze sojových nudliček, rajčat a zelených fazolek
Ingredience (1 porce): 50 g sojových nudliček v suchém stavu, 30 g cibule, 2 stroužky česneku, lžíce olivového oleje, 2 středně velká zralá rajčata (150 g), 50-100 g zelených fazolek, sůl, pepř, sojová omáčka, gulášové koření, mletá paprika, rozmarýn, škrobová moučka.
1. Nejprve připravte sojové maso, které povařte 20-25 minut v relativně dost osolené vodě. Lze přidat i kostku zeleninového bujónu (ale není nutně potřeba). Poté maso vložte do cedníku a nechte odkapat, eventuelně nadbytečnou vodu vymačkejte. Tuto vodu dále nepoužívejte!
2. Nakrájejte cibulku na drobno, česnek na plátky a společně orestujte na teflonové pánvi na trošce olivového oleje. Pak přidejte předpřipravené sojové maso a prudce restujte ze všech stran. Na závěr restování solte, opepřete, přidejte dle chuti gulášové koření, mletou sladkou papriku a lístečky rozmarýnu a promíchejte.
3. V zápětí přidejte rajčata pokrájená na drobné kousky, která pustí šťávu, a krátce poduste. Po chvilce přidejte očištěné a na 2-3 cm pokrájené kousky zelených fazolek a ještě chvilku duste. Lze podlít zeleninovým vývarem nebo vodou.
4. Soté můžete zahustit škrobem rozpuštěným v trošce vody, který před ukončením varu vlijete do směsi.
5. Podáváme ideálně s rýží!

Nebojte se květáku!

Francouzi mu říkají quiche [čti kiš], já zůstanu u pojmenování slaný koláč. Svůj původ má v Lotrinsku, oblasti hraničící s Německem, a tak můžeme na tuhle skvělou pochoutku narazit také pod názvem lotrinský koláč. Francouzi to neradi přiznávají, ale říká se, že vznikl ve skutečnosti v německé kuchyni – samotný název quiche prý pochází z označení „Kuchen“, což je německy „koláč“.
Údajně prý první quiche lorraine upekl jeden pekař v Nancy v 16. století. Původně se slané koláče pekly z obyčejného chlebového těsta a teprve později se na základ začalo používat koláčové křehké těsto. Hlavní surovinou na náplň je uzená slanina, další specialita této oblasti. Při tradiční přípravě se plechová forma o průměru 18 centimetrů vyloží těstem a na těsto se potom upraví náplň, jež se připravuje ze směsi smetany a vajec, do které se vmíchají kostičky slaniny. Když si koláč získal oblibu po celé Francii, začal se k jeho přípravě používat také nastrouhaný sýr, který v původních recepturách není uváděn.
Ve 20. století se quiche rozšířil do Velké Británie a později do USA (zde se používá označení pie) a s tím samozřejmě expandovala i variabilita náplní. Slaný koláč se smetanovou náplní může být doplněn téměř vším, co vám vytane na mysli – zeleninou, masem, houbami, rybami a hlavně sýry. Vyplatí se volit chuťově výrazné suroviny, jež dodají každému kulatému krasavci jedinečný šmrnc.
Já jsem zvolila květák, který mi zbyl z recept minulého :-) Ten jsem doplnila sýrem gouda, vejci a smetanou. A nesměly chybět samozřejmě bylinky a koření - v tomto případě chuť výrazně podpořil  mletý muškátový květ s nasekanou zelenou petrželkou.
Příprava koláče není vlastně ani moc složitá, navíc se dá konzumovat jak teplý, tak za studena. A řekla bych, že to úplně nejlepší. Pak ideálně poslouží jako studený oběd/svačina (záleží na množství), případně jím můžete okouzlit své přátele třeba na pikniku.

Květákový koláč
Ingredience (na kulatou formu průměru 28 cm): Na těsto: 200 g hladké mouky, 100 g másla, 1 vejce, sůl. Náplň: 150 ml smetany ke šlehání, 3 vejce, 150 g sýru Gouda (případně jiný sýr výraznější chuti - v případě parmezánu postačí množství 50-75 gramů), 1 menší květák (předem uvařený a rozebraný na malé růžičky), muškátový květ, sůl, pepř, zelená petrželka (nadrobno nasekaná).
1. Nejprve si zpracujeme těsto: mouku prosijem, osolíme a zpracujeme s máslem změklým při pokojové teplotě a vejcem v hladké těsto. Těsto zakryjeme potravinovou fólií a necháme alespoň jednu hodinu v lednici odpočívat (ideálně přes noc).
2. Na vále vyválíme z těsta podle tvaru a velikosti formy plát, cca 4 mm silný a vyložíme jím pečlivě kulatou formu (tlakem prstů tak, aby přilnulo k vroubkům formy).Těsto propícháme vidličkou, navrch položte list pečicího papíru (nemusí přesně kopírovat tvar formy) a vsypte do něj hrst suchých luštěnin (fazolí). Ty papír zatíží.
3. Pak formu vložte do vyhřáté trouby a pečte 10 minut. Pak opatrně odstraňte papír s luštěninami a pečte dalších 10 minut, až je těsto jemně zlatavé.
4. Těsto vyndejte, vyložte jej růžičkami květáku a zalijte směsí připravenou ze smetany, rozšlehaných vajec, nastrouhaného sýra, 1/2 lžičky muškátového květu, soli, pepře a nasekané petrželky. Ještě před pečením lze ozdobit rajčaty.
5. Pečte 35–40 minut, až náplň zpevní, začne zlátnout a trochu nabude. Před vyjmutím z formy nechte quiche lehce vychladnout.
6. Podávejte teplé i studené.

Má veget(ariánská) neděle

V neděli si ráda přispím a tak - pokud nemám předpřipravenou nějakou tu dobrotu od soboty - obvykle volím nějaké méně namáhavé a časově nenáročné jídlo. A když se na mě včera v obchode usmál krásný květák, bylo rozhodnuto... Neděle a taky pondělí a možná i úterý bude radostně bezmasé! Třetina karfiólu padne na nedělní květákové kari a zbytek pak na květákový koláč se sýrem.
Květákové (respektive květákovo-zeleninové) kari jsem si oblíbila. Východní koření zbaví květák jeho typické chuti, dodá mu netradiční barvu a potěší. Takže: zde je recept :-)

Květákové kari
Ingredience: 1/3 vetšího květáku (rozebraného na menší růžičky), 3 střední brambory, 3 střední rajčata, 150 g zelených fazolek, cibule, česnek, olej, římský kmín (1 lžíce), zázvor mletý (1 lžička), 1/4 chilli papričky, kurkuma (1 lžíce), sůl, pepř, zeleá petrželka (hrst), zeleninový vývar, 12% smetana
1. Na rozpáleném oleji zpěníme najemno pokrájenou cibulku, do které přisypeme lžíci římského kmínu a asi tři minuty restujeme. Pak přidáme 2 nasekané stroužky česneku, zázvor, pokrájenou chilli papričku a ještě chvíli restujeme.
2. Očištěný a na jednotlivé růžicky rozebraný květák, na menší kostičky pokrájené brambory a zelené fazolky promícháme s kořením, osolíme, opepříme, zasypeme lžící kurkumy a restujeme.
3. Po chvíli přidáme pokrájená rajčata,  podlijeme vodou, případně zeleninovým vývarem, a dusíme, dokud není vše měkké, voda se neodpaří a směs se přirozeně nezahustí.
4. Před koncem vaření můžeme přiměřeně zjemnit 12% sladkou smetanou a dochutit hrstí posekané zelené petrželky.
5.  Podáváme jen tak, případně s indickým chlebem čápátí.

Babiččin skvělý narozeninový jablečný dort

Tak jsem tak přemýšlela, co podniknout s tou spoustou jablíček, co jsem s začátkem podzimu dostala od dobrých známých a vzpomněla jsem si na náš oblíbený rodinný recept - jablečný dort. Dělal se většinou u příležitosti mých a bratrových narozenin, tedy v lednu, a to z domácích zimních jablek, která pomaloučku dozrávala ve sklepě a s počátkem nového roku byla v té nejlepší formě připravena splnit svůj každoroční úkol. Já osobně jsem tenhle dort milovala. Vzdáleně připomínal sachr, byl ale díky jablíčkům daleko vláčnější a nikoho dobrovolně "nedusil". Nechyběly v něm křupavé ořechy a nahořklé kakao, uprostřed byl protřený domácí zavařeninou, na povrchu pomazaný čerstvě "utlučenou" šlehačkou a ozdobený jahodami zavařenými v rumu. Prostě pohádka dětství, kterou nám přestali vyprávět, když babička umřela... Párkrát jsem pak později tenhle náš domácí recept vyzkoušela. Už ne z těch domácích jablek, protože i jabloň zestárla, ale i z těch darovaných, se kterými taky chutná skvěle. Úplně nějlepší na tomhle dortu kromě jiného je, že je jeho příprava suprově jednoduchá a rozhodně ne zdlouhavá. Dort pak také není nezbytně nutné konzumovat se sladkou šlehačkou, ale lze využít smetanu kysanou, kterou lze lehce zaprášit moučkovým cukrem a poslouží stejně dobře, ba dokonce dodá dortíku jistou svěžest.
Takže, tady je jedna vzpomínka na babičku...

Babiččin jablkový dort
Ingredience: 2 vejce, 15 dkg cukru (může být půl na půl cukr bílý a cukr hnědý), 1 vanilkový cukr, 15 dkg polohrubé mouky, 2-3 polévkové lžíce kakaa, 30 dkg nahrubo nastrouhaných jablek, 50-100 g nahrubo nasekaných ořechů (vlašské, lískové, případně mandle), 5 lžic oleje, 1 prášek do pečiva.
Na ozdobu: marmeláda (ideálně meruňková nebo rybízová), 1 ušlehaná šlehačka, jahody (čerstvé nebo komptované).
1. Vejce rozmícháme s cukrem a vanlkovým cukrem do pěny.
2. Jablka oloupeme, zbavíme jádřinců a nastrouháme nahrubo, stejně tak nasekáme ořechy. Obě ingredience smícháme s vyšlehanou cukrovo-vaječnou pěnou.
3. Do vláčné hmoty přidáme 2-3 lžíce kakaa, 5 lžic oleje, polohrubou mouku, prášek do pečiva a důkladně promícháme.
4. Vymažeme dortovou formu, do které kmotu vlijeme a pečeme při 175 stupních Celsia asi 25-30 minut. Těsto pro jistotu zkusíme klasickým vpichem špejle či špízové jehly.
5. Po  vychladnutí dort rozpůlíme na dvě části a namažeme marmeládou. Povrch zdobíme šlehačkou a jahodami, případně můžeme šlehačkou (či kysanou smetanou) zdobit i jednotlivé porce.

Svíčková se čtyřma

Svíčková na smetaně je podle mě skvostem české kuchyně. Taková naše národní chlouba.
Recept na svíčkovou nebo jinou hovězí pečeni uveřejnila ve své Domácí kuchařce vydané roku 1826 i Magdalena Dobromila Rettigová: „Prostrkej slaninou kus hovězího masa, ode všech kůžiček a loje očištěného a dřevěnou paličkou dobře sklepaného; na kuthan (pánev na řeřavé uhlí) rozkrájej kus slaniny, dej k tomu ty odřízky od masa, jednu cibuli, asi 3 loty (něco přes 16 gramů) cukru, hřebíček, zázvor, celý pepř, a nech to do hněda upražit, pak polož na to ten kus prostrkaného hovězího masa, přilej trochu hovězí polívky a vinného octa, a nech to až do měkka dusit. Také se může pod to dát několik bobkových lístků a trochu dymiánu. Když je maso dostatečně měkké, tedy se omáčka připraží, zacedí citronovou šťávou, pak se procedí a dá se do ní trochu drobně rozkrájené citronové kůry a asi lot bílého cukru, aby byla přisládlá; potom se položí maso na mísu, posype smaženou strouhanou žemličkou, a omáčka se dá zvlášť do nádobky k tomu určené. To se může dáti po polívce místo hovězího masa.”
Existuje řada prověřených receptů, většinou vítězí ty rodinné, maminkovské či babičkovské, tedy ty vždy nejlepší! I já mám k tomu našemu domácímu receptu celkem vřelý vztah. A to asi proto, že svou první svíčkovou jsem byla nucena stvořit ve svých třinácti letech. Máma si tenkrát zlomila ruku, nebo nohu, nebo možná obojí, a já si jen pamatuju, jak ležela s bolestmi v posteli a řešila, kdo to naložené maso, co odpočívalo v lednici od včerejška, připraví, aby se to nezkazilo. No, bylo to celkem dobrodružné: volba padla na mě a já pak asi tři hodiny běhala mezi ložnicí a kuchyní, poslouchala pokyny a vařila. Dopadlo to myslím nad očekávání dobře a můj kuchařský křest byl realizován na nejvyšší možné úrovni! Se skvostnou svíčkovou! :-)
Svíčkovou mám od té doby ráda, nepřipravuji ji teď už sice tak často, ale během let jsem překvapivě vychytala spoustu detailů, které její realizaci vlastně usnadní. Ačkoli se jedná o jídlo energeticky velmi výživé, snažím se díky jednoduché vychytávce, kdy se zlenina nepasíruje, ale jednoduše rozmixuje na hustou omáčku, která už se nemusí dodělávat jíškou a jen se lehce promíchá se smetanou, udělat z něho jídlo poněkud dienější :-) No, dokonalá dietka to samozřejmě není, ale aspoň se člově vyhne tomu složitému pasírování :-)
Takže: s chutí do toho, tahle příjemná "námaha" za to skutečně stojí!

Svíčková na smetaně
Ingredience (4 porce): 800 g falešné svíčkové, 50 g špeku bez kůže, 3 větší mrkve, 2 menší petržele, 50 g celeru (asi 1/4 velké bulvy), 2 střední cibule, 5 zrnek černého pepře, 5 zrnek nového koření, 3 bobkové listy,  sůl, mletý pepř, 500 ml hovězího nebo zeleninového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, cukr, citron, máslo.
1. Omyjeme a očistíme maso, které poté prošpikujeme špalíčky slaniny. Osolíme a opepříme.
2. Očistíme kořenovou zeleninu a pokrájíme ji společně s cibulí na stejně malé kousky. Společně s masem a divokým kořením (to je ideální vložit do gázy, abychom ho pak snadněji vyjmuli) vložíme do mísy a zalijeme zhruba 50 gramy rozpuštěného másla. Vložíme do chladu (ideálně lednice) a necháme přes noc rozležet.
3. Druhý den v kastrolu rozpustíme máslo (množství takové, aby pokrylo dnohrnce) a na něm nejprve ze všech stran orestujeme maso tak, aby se zatáhlo a povrch zezlátnul (respektive hezky nahnědnul). Pak maso přendáme na chvilku na talíř, přidáme ještě trochu másla, na kterém následně orestujeme zeleninu i s kořením. Když je zelenina jemně osmahlá, vrátíme do hrnce maso, zeleninu kolem něj rozprostřeme, podlijeme částí vývaru a dáme péci do trouby na 200 stupňů Celsia asi na dvě hodiny, nejprve pod pokličkou, kterou ke konci pečení sundáme. Průběžně podléváme vývarem tak, aby se voda z hrnce nevypařila.
4. Kdyžje maso měkké (zjišťujeme propíchnutím jehlou, je to individuální a také výrazně závisí na kvalite masa a stáří zvířete, ze kterého pochází), vyndáme kastrol z trouby a maso odložíme stranou.
5. Od zeleniny oddělíme koření a zbylý obsah hrnce rozmixujeme dohladka. Vznikne hustá omáčka, kterou už téměř není potřeba zahušťovat moukou. Omáčku uvedeme do varu a zjemníme ji (barevně i chuťově) smetanou ke šlehání. Dle potřeby dochutíme cukrem, solí a pepřem, případně okyselíme citronem. V našem rodinném receptu přidáváme ještě aspoň trošičku rozemnuté saturejky, která dodává omáčce jedinečnou chuť.
6. Do omáčky vložíme maso, které jsme pokrájeli na jednotlivé poce (plátky) a ještě vše krátce provaříme a už se jen těšíme, jak bude všem chutnat.
7. Podáváme s domácími houskovými nekynutými knedlíky.

Tofu variace v zelené...

Zvláštní je, že ta nejskvělejší jídla vznikají vždycky tak trochu náhodou a z nutnosti. Či možná dokonce z nouze :-) Jsem měla dnes totiž tak trochu chuť na maso, ale při neděli jsem v obchodě na žádný pěkný kousek nenarazila, tak přišly na řadu domácí zásoby. Pro tyto účely si moc ráda pořizuju tofu. Vždycky těch pár dnů či týdnů v pohotovosti v lednici vydrží, nemusí se dlouho rozmrazovat a v chutné úpravě je báječné. Dřív jsem tak trochu konzervativně kupovala především tofu bílé, případně to ochucené bylinkami. Ovšem nedávno jsem zkusila variantu uzenou a byla příjemně překvapená jeho delikátní chutí. Uzené tofu se dá jíst dokonce jen tak, takže ho lze bez tepelné přípravy použít třebas i do zeleninového salátu.
V lednici jsem měla také zmražený sekaný špenát. Kupuju ten porcovaný, snadno si tak vždycky oddělím patřičné množství, které zrovna potřebuji. Je to praktické a vlastně se i ušetří. A konečně: jídla z něho tak nějak nepřipomínají tu chuť špenátu, kterou si asi každý z nás pamatuje ze školní jídelny a která tuhle dobrou zeleninu mnohým vlastně znechutila. Špenátu se není třeba bát, je to fajn kamarád.
No, pak už jsem jen popustila uzdu fantazii a vzala pár dalších ingrediencí a mé oblíbené vrtulkové těstoviny fusilli a vznikla tohle rychlá a chutná a vegetariánská dobrota! Ale já pevně věřím, že ji ocení i jedlíci masa!

Těstoviny se špenátovo-smetanovou omáčkou a uzeným tofu
Ingredience: 1 balení uzeného tofu (asi 150-200 g), doporučuji tuto značku, 4 stroužky česneku,  200-250 g špenátu (sekaný a porcovaný), 200 ml smetany ke šlehání (lze částečně nahradit i smetanou kysanou), 30 g strouhaného parmezánu, pepř, sůl, chilli, olej, těstoviny - 250 g (ideálně fusilli). Parmezán na ozdobu.
1. Dle návodu uvaříme těstoviny. Zhruba za dobu jejich přípravy stihneme ukuchtit báječnou "omáčku".
2. Česnek nasekáme nadrobno a osmažíme ho dozlatova v pánvi na oleji.
3. Přidáme uzené tofu, které jsme omyli, usušili a pokrájeli na nudličky (zhruba 0,5x0,5 cm x výška tofu :-) a restujeme společně s česnekem.
4. Přidáme rozmrazený špenát, osolíme, opepříme, dle chuti také můžeme dokořenit trochou chilli a společně dusíme. Lze podlít trochou vody, aby se vše nepřipálilo.
5. Směs po chvilce podlijeme smetanou a důkladně promícháme. Lze použít i smetanu kysanou, kterou lze naředit trohou mléka. Na mírném plameni dusíme do zhousnutí na patřičnou polotekuto-krémovou konzistenci. To lze urychlit i přidáním nastrouhaného parmezánu.
6. Do omáčky vmícháme uvařené těstoviny a důkladně promícháme.
7. Podáváme posypané strouhaným parmezánem.

Extravagantně a tedy po francouzsku

"Kombinace ovoce a výrazného sýra je jednou z nejvydařenějších. Šťavnaté sladké hrušky a pikantní plísňový sýr tvoří chuťový akord, který rozhodně stojí za vyzkoušení, a ve formě slaného koláče dvojnásob." No, uznejte, že když máte doma pár hrušek navíc a chcete tak trochu experimentovat, tak se téhle lákavé "upoutávce" rozhodně nedá odolat. Tenhle recept na netradiční francouzský - tentokrát slano-sladký - koláč quiche ocení nejen vybraní gurmáni, ale i ti, kdo nechtějí v kuchyni trávit spoustu času. Koláč se dá konzumovat teplý i studený, druhý den ho lze případně v troubě zase zahřát... Takže: nalaďte své kuchyňské nástroje a s chutí do toho. Kombinace hrušek a modroplísňového sýra je fakt zajímavá:-)

Sýrový quiche s hruškami
Ingredience: těsto: 200 g hladké mouky, hrubá mouka na vymazání formy, 100 g změklého másla  + na vymazání formy, 1 vejce, sůl + náplň: 250 g tvarohu (případně mascarpone), 3 hrušky, 150 g sýra s modrou plísní,sůl, pepř, 1 vejce, 1 dcl smetany na šlehání, lístky petrželky nebo rukoly na ozdobu
1. Z mouky, másla, vajíčka a soli vytvořte hladké těsto. Pokud by bylo příliš suché a nespojovalo se, přilijte trochu mléka, aby vzniklo nelepivé kompaktní těsto. Vytvořte z něj bochánek a zabalený v kuchyňské fólii ho nechte v lednici přibližně hodinu odležet.

2. Poté ho vyválejte a přeneste do tukem vymazané a hrubou moukou (nebo strouhankou) vysypané kulaté koláčové formy. Vidličkou propíchejte dno těsta a dejte ho na 10 minut předpéct do trouby předehřáté na 180 ˚C.

3. Mezizím si připravte náplň: tvaroh rozmíchejte s vejcem a smetanou a přidejte nahrubo nastrouhaný sýr s modrou plísní. Dochuťte solí a pepřem. Potom směs rozetřete na ještě teplý korpus a vyložte hruškami, pokrájenými na plátky.

4. Vraťte na dalších 35 minut do trouby a pečte při stejné teplotě. Koláč je hotový, když vrcholky hrušek zezlátnou. Po vyndání ho ozdobte lístky petrželky nebo rukoly.

 

 

Rajský život

Rajčata miluju. Hlavně ta letní, co mají tu pravou neumělou chuť, přesně takovou, jako když jsem byla malá a já šla jen tak na zahradu, utrhla si jedno přímo z keříku, zakousla se do něj a ve volné chvíli sloupávala slupku, až zůstalo celé holé. Byl to prostě takový rituál mýho dětství. Naše letošní domácí úroda by se jednoduše dala nazvat nadúrodou, rajčata jsou díky teplému létu krásně pravidelná, listy rostlinek nechytily žádnou plíseň, což zajistilo matčinu výraznou spokojenost. V praxi to znamená, že si žijeme rajský život. Rajčata se totiž nepřejí. Putují do salátů, omáček, polévek, taky jsem nachystala spoustu rajčatových dobrot na horší časy, tedy na zimu. Ovšem mým letošním gastronomickým objevem jsou pečená rajčata, která rozhodně připomenou chuť středomoří. S trochou nadsázky by se dalo říct, že jsou vlastně takovou rychlou a levnější variantou nakládaných sušených rajčat. Dají se připravit celkem jednoduše a bez velkého úsilí v běžné troubě a potěší překvapující chutí. Existuje několik receptů, hlavně těch italských, nicméně já jsem v báječné kuchařce Culinaria Francie, která je geniálním průvodcem po gastronomii této země, narazila na verzi korsickou. Místo bazalky dostala prostor petrželka a vznikla geniální pochoutka, kterou lze konzumovat ideálně s opečeným bílým chlebem, dobrá je také jako příloha k pečeným či grilovaným masům. Zkrátka: ideální lehká večeře, která uchová všechny příjemné chutě léta...

Pečená rajčata (Tomates confites)
Ingredience: 10 vyzzrálých masitých rajčat, sůl, pepř, svazek petrželky (lepší je hladkolistá), 4 nakrájené stroužky česneku, olivový olej.
1. Rajčata rozpůlíme a půlky klademe vedle sebe na pekáček vyložený pečícím papírem. Osolíme a opepříme.
2. Posypeme nadrobno nakrájeným česnekem a petrželkou a zakapeme olivovým olejem.
3. Pečeme v troubě předehřáté na 200 stupňů Celsia asi 30 minut, pak snížíme teplotu na 150 stupňů Celsia a dopékáme dalších 30 minut. Rajčata se nesmí spálit, jsou pak hořká.
4. Podáváme s bílým chlebem nebo jako přílohu k pečeným masům.

Jablečný pozdrav z Francie

Nechce se mi tentokrát dlouze rozepisovat, ale měla jsem chuť na něco francouzského. Doma byla jablka. Teď mám doma chuť Francie...

Jablkový koláč de luxe
Ingredience: na těsto: 200 g mouky (100 g hladké, 50 g polohrubé a 50 g celozrnné), špetka soli, 100 g másla pokojové teploty, nakrájeného na kousky, 1 žloutek, 2-3 lžíce studené vody + na náplň:  4-5 jablek nakrájených na čtvrtky a zbavených jádřince, 3 lžíce cukru krupice (nejlépe přírodního), 50 g másla, 4-6 lžiček meruňkové zavařeniny, 2 lžíce aromatického alkoholu (např. třešňovici, calvados) 
1. Mouku prosijte na vál a utvořte v ní důlek. Do něj vložte kousky másla se žloutkem a prsty je rozmělněte; směs by měla vzhledem připomínat míchaná vejce. 
2. Vařečkou sm ěs důkladně spojte, přilijte studenou vodu, znovu zpracujte a vytvořte vláčnou kouli. Zabalte ji do fólie a dejte na půl hodiny do ledničky (těsto se pak nebude lepit). Před další úpravou ho nechte zvláčnět při pokojové teplotě. 
3. Troubu předehřejte na 200 180 °C. Plech nebo pečicí formu o průměru 25 cm vymažte máslem. 
4. Jablka nakrájejte na tenké, 3 mm plátky, zbytek nasekejte na nepravidelné kousky. Těsto rozválejte na placku a přemístěte na plech; pokud jste zvolili formu, vytlačte placku do odpovídajícího tvaru prsty.  Vymažte 3 lžícemi marmelády, pokryjte "zbytkovými" kousíčky jablek, a teprve na ně pokládejte po kruhu plátky jablek. Posypte cukrem, poházejte máslem a dejte do trouby. 
5. Po 45 minutách pečení přepněte na pět minut na gril. Poté troubu vypněte a nechte v ní dezert ještě pět minut odpočívat. 
6. V kastrůlku na mírném ohni rozmíchejte zavařeninu s alkoholem. Směsí potřete upečený koláč.

Sezóna švestek zahájena

Léto pomalu stárne a pomalu ho vytlačuje raný podzim, se kterým přichází i sezóna švestek. Odborníci říkají, že se letos zadařilo, větve se pod jejich přebytky téměř lámou a můžeme tak čekat velkou úrodu slivovice! Na tu je ale ještě chvilku času, tak proč si zatím nepřipravit nějakou švestkovou dobrotu! Modré dužnaté plody jsou totiž nejen chutné a šťavnaté, ale překvapivě i velmi zdravé, o čemž se můžetepřesvědčit v tomto článku.
Takže: co takhle zkusit tvarožník se švestkami a mandličkami? Když se všechny chutě náležitě prolnou, vznikne lehká a voňavá dobrota, která potěší opravdu každého...  Navíc, je lehký a řekněme že skoro dietní :-) 

Tvarožník se švestkami a mandličkami
Ingredience: 1 tvaroh nízkotučný, 2 vejce, 1 šálek cukru, 1 vanilkový cukr, 11/2 šálku polohrubé mouky, 3/4 šálku oleje, 1 prášek do pečiva, nastrouhaná kůra z půlky citronu, 10-15 švestek, hrst jemně nasekaných mandlí
1. Nejprve oddělíme žloutky od bílků. Z bílků našleháme hustý sníh.
2. Žloutky vyšleháme s cukrem a vanilkovým cukrem do pěny. Pak přidáme tvaroh a nastrouhanou kůru z půlky citrónu a vymícháme dohladka. Postupně vmícháme prosátou mouku, kypřící prášek a olej a opět velmi dobře promícháme.
3. Nakonec lehce zapracujeme sníh z našlehaných bílků.
4. Připravíme si pečící formu (např. dortovou), vysypeme hrubou moukou a směs do ní vlijeme a rovnoměrně rozetřeme.
5. Povrch poklademe očištěnými, vypeckovanými a rozčtvrcenými švestkami a posypeme plátky či kousky mandlí a trochou cukru.
6. Vložíme do předehřáté trouby a pečeme zhruba 35-45 minut při teplotě 180 stupňů Celsia, přesně do doby, kdy je hotové a při propíchnutí se na špejli nedrží těsto.
7. Vyndáme z trouby a necháme vychladnout.

První libanonské setkání: tabbouleh

Světový zeměpis - s výjimkou toho evropského - jsem vždycky tak trochu zanedbávala, takže o Libanonu toho popravdě moc nevím. Snad jen to, že leží na břehou Středozemního moře a hlavní město je Bejrút. A také jsem možná kdysi na některém festivalu viděla nějaký slavný libanonský film a slyšela o blízkovýchodním konfliktu. To je asi tak vše. Tahle maličká země, která je rozlohou srovnatelná s naším středočeským krajem, je ale docela zajímavá a překvapivě nabízí také velmi chutnou kuchyni, která je prý svou lahodností a vynalézavostí srovnatelná s kuchyní francouzskou a nabízí tak skutečné gurmánské zážitky. Je velmi rozmanitá, barevná a také zdravá, protože používá velké množství bylinek, koření a zeleniny. Detailněji si o ní můžete přečíst něco více např. zde, další informace o arabské kuchyni se pak dozvíte třeba tady.
Vzhledem k ročnímu období - tedy teplému létu - a také vzhledem k zásobám v mé lednici a touze zeštíhlet jsem si z libanonské kuchyně vybrala osvěžující salát tabbouleh. Jeho základ tvoří čerstvá listová petrželka - ovšem ta plochá, nikoli kudrnka - a čím je jí více, tím lépe. Ta se pak na talíři setká s bulgurem (někdy je nahrazován kus-kusem, ale ten je jemnější a měkčí), mátou rajčaty, olivovým olejem, citronovou šťávou, černým pepřem a dalšími ingrediencemi, třeba skořicí. Tabbouleh se podává jako předkrm (nejčastěji na listu salátu), ale může se konzumovat i jako samostatný chod, protože je to jídlo velmi vydatné.Také by prý neměl chybět na žádné svatební hostině.

Salát tabbouleh
Ingredience (4 porce): 500 g petrželky (plochá, ne kudrnka, jemně nasekat),  8 zralých, ale pevných rajčat, 2 cibule, olivový olej,  šťáva z půlky citrónu, 5 lžic drcené pšenice bulguru, sůl, pepř, 10 lístků máty.
1. Bulgur připravíme podle návodu: nasypeme do větší misky, zalijeme ho vroucí vodou asi tak 2 cm nad povrch a necháme přes půl hodiny odstát, až se voda vstřebá.
2. Než bulgur nabobtná, opláchneme petrželku a zbavíme ji dlouhých tuhých částí, pokrájíme na
drobné kousky a dáme do mísy.
3. Pak pšenici (bulgur) scedíme, necháme okapat, vložíme do misky a přidáme nasekanou petrželku, mátu a také cibule pokrájené na drobné kostičky.
4. Pak přidáme na malé kostičky nakrájená rajčata a osolíme a opepříme.
5. Zalijeme šťávou z půlky citronu a asi 4 lžícemi olivového oleje a důkladně promícháme. V jiném případě si můžeme připravit z těchto ingrediencí zálivku: čerstvě vymačkanou šťávu z citronu nalijeme do menší nádoby s uzávěrem, ochutíme solí a pepřem a důkladně protřeseme, poté přilijeme olivový olej a opět důkladně proklepeme, tak aby se všechny ingredience pěkně spojily. Zálivkou přelijeme salát.
6. Podáváme ozdobené půlměsíčkem citrónu, pokrájenými rajčátky a lístkem máty.

Pokud by vám něco nebylo jasné, můžete se podívat na toto video, na kterém salát tabbouleh připravuje kuchař přímo z Libanonu.

"Huňatá" mátová limonáda s jablíčkem

Na zahrádce na záhonku právě bují máta! Jednak ta peprná a druhak máta trochu zvláštní, která nese přízvisko huňatá. No, nesmějte se, odrůd máty je spousta. A tahle má chuť také intenzivně mentolovou, jen ty její lístky jsou zkrátka větší a hlavně chlupatější :-) Dokáže skvěle osvěžit, a tak se hodí třebas do výborné letní mátové limonády, kterou jsem doplnila citónem a také jedním na plátky pokrájeným jablíčkem. Chutná skvěle!

Mátovo-jablíčková limonáda
Ingredience: lístky ze tří stonků máty, půlka citronu pokrájeného na tenké plátky, jedno jablko, 1-2 lžíce hnědého (nerafinovaného) třtinového cukru 
1. Lístky máty otrháme ze stonku, omyjeme a vložíme do džbánu.
2. Jablíčko omyjeme, rozčtvrtíme a zbavíme bubáka, stopky a jádřince. Pak ho pokrájíme na tenké plátky a vhodíme k mátě.
3. Citron důkladně očistímě (ideální je použít chemicky neošetřený) a půlku pak pokrájíme na tenké plátky a vložíme k mátě a jablíčku.
4. Vše zasypeme lžící až dvěma cukru a zalijeme uvařenou vodou tak, aby byly ingredience ponořené. Necháme stát alespoň 20-30 minut a poté dolijeme studenou sodovou vodou nebo vodou bez bublinek.
5. Podáváme řádně vychlazené, ideálně s ledem!

Cestou po Řecku...

Tak dneska se vydáme do Řecka a potěšíme všechny, kdo to mají rádi pěkně nakyselo! Základem tohoto jídla jsou totiž citróny, které se potkají s lehkým masem z kuřátka a brambůrky! Že se vám to nezdá? Výsledek mě tedy velmi překvapil a kdyby člověk zavřel oči, měl by i chvilinku pocit, že mu tohle svěží jídlo připomíná kuřátko s kysaným zelíčkem. V každém případě je příprava tohoto receptu poměrně nenáročná (nejdéle samozřejmě trvá samotné pečení) a také při ní nezašpiníte spoustu nádobí, protože se vše připravuje v jednoum až dvou hrncích (nádobách). Je to prostě skvělý letní tip pro všechny, kdo nechtějí trávit v kuchyni moc času a zároveň rádi překvapují :-)

Citronové kuře po řecku
Ingredience (2 porce): 4 kuřecí paličky, šťáva z půlky citronu, druhá půlka citronu pokrájená na půlkolečka, olivový olej, 8 malých nových brambůrek (nebo 4 střední, pokrájené na čtvrtky), 2 velké cibule (pokrájená na čtvrtky a dále na silnější plátky, lze nahradit osmi malými cibulkami), 4 stroužky česneku, 250 ml kuřecího vývaru, 1 dcl suchého bílého vína, hrst černých oliv, hrst petrželky, sůl, pepř, mletý zázvor a muškátový oříšek.
1. Kuřecí špalíčky omyjeme, osušíme, osolíme, opepříme a jemně okořeníme mletým zázvorem a mletým muškátovým oříškem. Na pánvi rozpálíme olivový olej a špalíčky v něm opekáme tak dlouho, dokud nejsou zlatavé.
2. Mezitím připravíme brambory, které očistíme, oloupeme a pokud jsou větší, tak je pokrájímena čtvrtky. Dále připravíme cibuli (menší cibulky jen oloupeme, větší pokrájíme na hrubé plátky).
3. Důkladně smícháme citronovou šťávu se solí, pepřem, prolisovaným česnekem a olivovým olejem a v této směsi 5-10 minut marinujeme brambory s cibulí.
4. Po 5-10 minutách vše přidáme k masu a asi 5-10 minut restujeme tak, aby brambory získaly zlatavou barvu.
5. Potom vše urovnáme do zapékací misky nebo do pekáčku tak, aby kuřecí špalíčky byly spíše více nahoře a při pečení se na nich vytvořila křupavá kůrčička, přidáme pokrájené černé olivy, na půlplátky pokrájený citron (je lepší, když nemá kůru, ale s ní je to zase ozdovnější) a vše zalijeme vývarem a bílým vínem.
6. Pečeme v předehřáté troubě při 180 °C až 200 °C asi 60-90 minut.
7. Před podáváním ozdobíme zelenou petrželkou.

Nejrychlejší bublanina na světě

Dorazila várka letní ovocné sklizně! Třešně a rybíz. Rybíz vydrží déle v chladu, tak se dobrovolně vrhám na třešně. Koktejl z nich vyrábět nebudu, s knedlíkama se mi dělat moc nechce, když nejsou hosté, tak už zbývá jen bublanina. A že v kuchyni moc času dneska trávit nehodlám, tak to bude bublanina bleskurychlá. A protože třešinky jsou sladké, vyladíme těsto kyselejším jogurtem... Hm, v troubě už bublá Nina, ta moje třešňová bublanina... P. S. Prý dieta! Kdo to kdy viděl - v létě! :-)

Třešňová jogurtová bublanina 
Ingredience: 2 šálky polohrubé mouky, lžička prášku do pečiva, 3/4 šálku cukru krupice, 1 vanilkový cukr, 2 vejce, 1 bílý jogurt (150 ml), 1/2 šálku oleje, 250-350 g třešní (nemusí být vypeckované, lépe se pak zanoří do těsta, já se s nima ale tentokrát mordovala, protože uvnitř jsem občas potkala červíka). Cukr na posypání a kysaná smetana na ozdobu.
1. Vejce ušleháme s cukrem a vanilkou do pěny.
2. Nejprve vmícháme jogurt a posléze i olej, aby vznikla hladká a kompaktní hmota.
3. Přidáme mouku promíchanou s práškem do pečiva a důkladně zamícháme.
4. Do vymazaného a hrubou moukou vysypaného pekáčku těsto nalijeme a poklademe ho třešněmi. Vrstva nemusí být moc vysoká, koláč naběhne.
5. Pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů Celsia asi 35 minut. Hotovost těsta zjišťujeme klasicky vpichem špejle.
6. Podáváme vychladlé, pocukrované a ozdobené kopečkem kysané smetany.

Já jsem tentokrát na poměrně velké množství těsta použila menší pekáček, tak mi těsto poměrně naběhlo a třešně nepropadaly dolů. Takže příště :-)

Americký sen I.: zázvorová limonáda

Severoamerickou kuchyni moc prozkoumanou nemám, to se teda musím přiznat. Vybaví s mi hlavně hamburgery, jablečný koláč, arašídové máslo a nějaké ty grilované speciality z barbecue... A taky jsem ve filmech dost často slýchávala cosi o zázvorové limonádě. Její různé podoby se v poslední době dostávají i do našich obchodů, ale nejlepší je údajně zázvorová limonáda domácí. A protože zázvor - ta zázračná rostlina - je u nás v poslední době snadno dostupná, není problém si tenhle výborný, osvěžující a také velmi zdravý nápoj připravit. Je to ideální pití pro právě tyhlety horké dny!
Tentokrát vám nabídnu hned dva recepty. Ten první - jednodušší - mám vyzkoušený. Objevila jsem také recept Jamieho Olivera. Je v podstatě  identický, jen postup je důkladnější a snad i trochu složitější :-)

Domácí zázvorová limonáda
Ingredience: Asi 150 g čerstvého zázvoru, 3-4 citrony, hrst čerstvé meduňky nebo máty (případně kombinace obojího), 1,5 l sodovky nebo jen obyčejné pramenité vody, 4-5 lžic hnědého třtinového cukru nebo medu.
1. Zázvor oloupejte, pokrájejte na tenoučké nudličky nebo nastrouhejte a vložte do džbánu.
2. Citrony pořádně omyjte a oloupejte z nich kůru, tu ze tří z nich pak společně s bylinkami přihoďte k zázvoru.
3. Do džbánu přilijte vařící vodu (tolik, aby všechny ingredience byly ponořené), zakryjte a vše nechte alespoň 20 minut louhovat. Nakonec obsah přelijte přes síto do čisté láhve, přidejte šťávu z citronů, zbylou kůru, cukr nebo med, a pokud ještě máte, tak i nějakou meduňku či mátu.
4. Hotovou limonádu dejte vychladit.


Jamieho zázvorová limonáda raz dva
Suroviny: 140 g oddenku čerstvého zázvoru, 4 lžíce hnědého cukru muscovado, 2 - 3 citróny, 1 litr sodovky nebo perlivé minerálky,  snítky čerstvé máty
1. Nejdříve nastrouháme oddenek zázvoru na hrubém struhadle, jestli se nám nechce, nemusíme zázvor ani loupat.
2. Nastrouhaný zázvor i se šťávou dáme do mísy a zasypeme tmavým cukrem muscovado.
3. Škrabkou na brambory nahoblujeme kůru ze dvou citrónů, přidáme do mísy a něčím těžkým, třeba paličkou od hmoždíře nebo válečkem na nudle, všechno trochu rozmačkáme.
4. Stačí 10 vteřin, jen aby se chutě opravdu rozvinuly.
5. Ze tří citrónů vymačkáme do mísy šťávu a většinu nalijeme do mísy.
6. Přilijeme sodovku nebo minerálku. necháme 10 minut stát a pak ochutnáme.
7. Možná bude limonáda moc kyselá, tak ještě trochu přisladíme.
8. Množství uvedená v receptu nejsou žádný zákon, záleží na nás jakou máme chuť, nečeho klidně ubereme, nebo zase přidáme.
9. Zázvorovou limonádu přelijeme před hrubší síto do velkého džbánu, přidáme spoustu ledu a pár snítek máty.

Červenám, červenám... Když řepu na talíři mám...

Dneska budeme vařit - teda vlastně zapékat - zdravě a po řecku. Recept je to velmi jednoduchý: jeho základem je u nás tak trochu opomíjená červená řepa. Ta je nejen snadno dostupná, ale především velmi zdravá. A prý skvěle dokáže zatočit s únavou! Jen jednu nevýhodu má: barví! Takže: pokud se chystáte třeba do společnosti, doporučuji loupat řepu opatrně nebo třeba v rukavicích! A pokud jste nešikové jako třeba já, doporučuji při konzumaci zvýšenou opatrnost. Je to dobrota, budete se olizovat až za ušima!

Pečená červená řepa s fetou
Ingredience (1 porce): 1 střední řepa, 50 g sýra feta, olivový olej, sůl, pepř, římský kmín, chilli, lístky bazalky na ozdobu.
1. Troubu předehřejte na 200 stupňů.
2. Omytou řepu oloupejte, rozpulte a rozkrájejte na zhruba půl centimetru silné půlměsíčky. Ty pak rozložte do zapékací formy, pokmínujte (používejte římský kmín, nikoli náš obvyklý kmín kořenný, tedy klasický, jejich chutě jsou dost odlišné a závěrečné vyznění jeho použití výrazně ovlivní :-), osolte a opepřete a přiměřeně zakapejte olivovým olejem (nemělo by rozhodně v oleji plavat). Pečte asi půl hodiny.
3. Vyndejte pekáček z trouby a mezi řepu rozložte fetu, posypte a pečte ještě asi patnáct až dvacet minut.
4. Před koncem pečení přidejte ještě lístky bazalky a část jich ponechejte na ozdobu před podáváním.
5. Jako příloha jeideální tmavé pečivo.

Když tiramisu, tak jedině plnou mísu

Tak, a teď prstem po mapě a vařečkou v kuchyni zpět do Evropy, konkrétně do mé oblíbené Itálie. Italská kuchyně  nejen že je velmi dobrá a kvalitní, ale je to také kuchyně s jednou velmi podstatnou výhodou! Příprava většiny jídel je totiž jednoduchá a rychlá. A to v kombinaci se skvělými chutěmi a vůněmi už stojí za to, nemyslíte?
Výše zmíněné platí i o oblíbeném tradičním desertu tiramisu, který si v posledních letech získal velkou oblibu i u nás. Slovo tiramisù vzniklo z tirami su, což znamená "vytáhni mě" nebo "zvedni mě". Ve volném překladu pak "rozvesel mě". K jeho historii se pak váže spousta neověřených legend. Jedna např. tvrdí, že tiramisu původně vzniklo v 16. století Toskánsku (bývá označován jako "Tuscan Trifle," neboli "Toskánská maličkost"), konkrétně v Sieně, pod rukama tamních cukrářských mistrů na počest příjezdu toskánského velkovévody Cosima III. de Medici. Moučník vévodovi tak zachutnal, že si jeho recept odvezl sebou do Florencie, kde tehdy vládl. Tam se pak v 19. století stal dezert velmi populární mezi početnými anglickými intelektuály a umělci, kteří ve Florencii pobývali. Proto byl později také nazýván "zuppa Inglese"a dostal se do Anglie, kde se stal záhy velmi oblíbeným. Jiná legenda zase hovoří o tom, že v období renesance bylo tiramisu považováno za silné afrodiziakum a Benátčanky je připravovaly svým milým, aby jim dodali více energie. Některé zmínky pak dokonce praví, že dezert byl stvořen v severní Itálii během první světové války. Ženy ho prý připravovaly jako dárek na rozloučenou pro své muže, kteří byli povoláni do boje. Zajímavé ale je, že před rokem 1983 o tiramisu nenajdeme v odborných kuchařkách žádnou zmínku. Jisté je, že historie tiramisu je plná otazníků. Což ale nic nemění na tom, že je to skvělá pochoutka, která nezklame.
Základ tiramisu tvoří italský velmi tučný tvaroh mascarpone, likér Amaretto, piškoty, cukr a syrová vejce. Je dobré dávat si pozor na jejich kvalitu, zvláště teď v létě, a dezert vždy uchovávat v chladnici a rychle jej s přáteli konzumovat. Vzhledem k tomu, jak skvostně chutná, to ale určitě nebude problém!

Dezert Tiramisu
Ingredience (4 porce): 500 g mascarpone, 5 lžic cukru krupice, 4 vejce,2x malý panák italského likéru Amaretto (lze nahradit např. rumem, pokud děláme dětskou variantu, tak alkohol samozřejmě vynecháme), šálek silné kávy černé, 1 pytlík cukrářských piškotů, kakao na posypání
1. Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny, z bílků vyšleháme sníh.
2. Do žloutků přidáme mascarpone, dobře promícháme a nakonec pomalu vmícháme sníh.
3. Piškoty namáčíme do kávy smíchané s Amarettem, jen rychle, aby se nerozmáčely. Skládáme do formy – piškoty, krém, piškoty, poslední vrstvu krému posypeme kakaem.
4. Necháme minimálně 2 hodiny zatuhnout a vychladit v lednici (ideálně přes noc).

Letní osvěžení s vůní skořice aneb Druhý pozdrav z Maroka

Tak jsem se do té marocké kuchyně asi zamilovala. Hodně k tomu teda napomohla kuchařka Skvělá chuť Maroka, kde je spousta inspirativních receptů. Při neděli jsem dostala chuť na něco osvěžujícího a shodou okolností v téhle fajn knize našla recept na upotřebení třech pomerančů, které jsem zrovna měla doma. Sice tedy nevlastním šťávu z pomerančových květů, která je součástí receptu, ale i tak si teď pochutnávám na tomhle prima pomerančovém salátu s mrkví! Myslím, že by se dal příšte ještě vylapšit opraženými mandličkami! Maročané by proti tomu určitě nic nenamítali!

Pomerančový salát s mrkví
Ingredience (4 porce): 3 sladší pomeranče, 3 střední mrkve, 2 polévkové lžíce citronové šťávy, 1 lžíce oleje, 1 lžička mleté skořice + trocha navíc na posypání, 1 polévková lžíce moučkového cukru, menší lístky máty na ozdobu
1. Pomeranče oloupejte, zbavte bílých blan a pokrájejte na menší kousky. Vložte do misky a šťávu, která se uvolní, následně slejte.
2. Mrkev ostrým nožem pokrájejte na tenké nudličky. Vložte do druhé misky, zakápněte lžící oleje, citronovou šťávou a šťávou z pomerančů, posypte skořicí a cukrem a důkladně promíchejte.
3. Pomeranče i mrkev uložte do chladničky na 20 minut.
4. Obě směsi vyndejte, naservírujte společně do misek, z nichž budete salát podávat, ozdobte lístky máty a zlehýnka poprašte skořicí.

Přeji skvělé letní osvěžení!

Na cestě do Maroka

Dneska začaly prázdniny, tak se vydáme konečně na cesty... Kulinářské cestování - to je totiž něco! A první výlet podnikneme do vysněného Maroka a ochutnáme tamní specialitu - polévku harira.
Říká se, že hariru lze připravit na tolik způsobů, kolik je jejích konzumentů. Kromě Maroka je tradiční polévkou také v Alžíru a obvykle se jí v období muslimského svatého měsíce ramadánu. Po náročném dni během svátku, kdy muslimům nesmí přes ústa projít žádná potrava ani žádná voda, přijde tato výživná polévka vždy k dobru a patří tak k prvním pokrmům po západu slunce. Ale aby nezůstalo jen u ramadánu, servíruje se tato pochoutka také příbuzným a přátelům při svatbách, hned první ráno po svatební noci. Tady se však již recept hariry liší od toho, který je platný pro vaření polévky během ramadánu. Obvykle se harira na svatbách vaří s hustým, buď kuřecím nebo jehněčím vývarem a vždy obsahuje kousky masa, zatímco během ramadánu se připravuje harira pouze s hrachem, čočkou a vejcem.
Je to tedy velmi chutná a vydatná polévka ze zeleniny, masa a luštěnin. A především voní jemnou kombinaci koření – římského kmínu, skořice, zázvoru, šafránu, koriandru, bobkového listu, pepře i mleté papriky... A nechybí ani čerstvé bylinky koriandr a petrželka. 
My si uvaříme hariru bez masa, neboť jsem cestou nikde nepotkala vhodnou ovci, které by se chtělo dobrovolně na pekáč! A také proto, že je léto a masem se není třeba zatěžovat. I když, chuť by to mohla být určitě zajímavá! Tak někdy příště :-)

Marocká polévka harira
Ingredience: 100 g suchého římského hrachu/cizrny, 100 g červené čočky, 2 lžíce olivového oleje, 2 větší cibule nakrájené najemno, 2 stroužky česneku drcené, hrst posekané petrželky, 2 lžičky mletého zázvoru, 1 lžíce římského kmínu, 1 lžička mleté skořice, 2 lžičky mletého koriandru, 2 lžičky mleté papriky, 2 nitky šafránu, 4 střední uzrálá rajčata zbavená slupky a semínek a na hrubo nakrájená, 2 litry vody (nebo zeleninového vývaru), 4 lžíce rajčatového protlaku, sůl a pepř, 25 g tenkých polévkových nudliček, 4 lžíce posekaného zeleného koriandru, citron a mletá skořice na podávání.
1. Cizrnu přes noc namočte, pak slijte vodu.
2. V hrnci rozehřejte olej, osmažte na něm cibuli a  česnek dosklovata. Přidejte koření a míchejte dvě minuty do té doby, než zavoní.
3. Přidejte pokrájená rajčata a vše vařte asi 10 minut za občasného zamíchání, až rajčata mírně změknou. Zamíchejte dovnitř vodu/vývar a cizrnu, osolte a opepřete. Přivéďte k varu, přikryjte poklicí a pomalinku vařte tak 20-30 minut, až je cizrna měkká. Občas vše zamíchejte.
4. Pak dovnitř vmíchejte propláchnutou čočku a pokračujte ve vaření v přikrytém hrnci asi 10 minut (nebo až je čočka měkká). Případně si čočku můžete připravit dopředu, pak ji stačí zavařit jen 3-5 minut.
5. Pokud není polévka dostatečně hustá, lze ji vylepšit trochou jíšky (ale to většinou není třeba).
6. Pět minut před podáváním vmíchejte koriandr a na závěr také sekanou petrželku.
7. Podávejte s dílky citronu, se skořicí a lehce nasucho opečeným toustovým chlebem.

Tip: Místo namočené cizrny se může použít slitá cizrna z konzervy a místo čerstvých rajčata konzervovaná loupaná.

Moje malá milá Itálie

Na balkóně mi v tom minulotýdenním teple krásně narostla bazalka! Zdá se, že se letos opravdu povedla, báječně voní Itálií, tak s ní rychle na talíř! Ideálně do salátu, protože tam se její čerstvá chuť nejlépe rozvine! A co si budeme povídat: dietka mi s tou mou zlomeninou, kdy mám nedostatek pohybu, jedině prospěje. A že jsou na saláty mistři právě v Itálii, padla volba na ten snad nejjednodušší salát ze všech - tedy salát Caprese. Tahle dobrota vznikla na jihu v Kampánii, kde má svůj původ i samotná mozzarella, která je vedle rajčat, bazalky a olivového oleje základem salátu. V jednoduchosti je zkrátka krása a v tomhle případě se jako bonus nabízí nenáročná příprava (což v konečné fázi ocení nejen člověk se zlomenou nohou :-). A když máte navíc v obchodě štěstí na dobrá a chutná italská rajčátka, ze kterých už je cítit skutečné léto, tak máte vyhráno. Úspěch tohoto salátu tkví především v kvalitě ingrediencí. A také samozřejmě v lásce, se kterou je připravován! Ale to je přece samozřejmost :-)


Salát Caprese
Ingredience (pro dvě osoby): 6 zralých rajčat, 2 sýry v nálevu mozzarella, hrstka na kousky natrhané bazalky, 100 ml panenského olivového oleje, špetka soli, pepř.
1. Sýr mozzarella vyndáme z nálevu a necháme chvíli na sítku okapat.
2. Umyjeme rajčata a bazalku a necháme rovněž okapat, do salátu Caprese voda totiž nepatří.
3. Mozzarellu a rajčata nakrájíme na stejně silné plátky, které střídavě klademe na velký obědový talíř.
4. Vše posolíme, trošku opepříme (není potřeba), posypeme natrhanou bazalkou a dle chuti pokapeme olivovým olejem.
5. Chutě se krásně prolnou a tahle zdravá a krásně barevná pochoutka vám bude určitě chutnat!

Jahodové pokoušení

Sezóna jahod pomalu vrcholí, takže je čas pochlubit se nějakým skutečně dobrým jahodovým receptem! Hledala jsem dlouho a intuice mě přivedla k téhle pochoutce. Skoro bych řekla, že je to taková malá letní bomba! Jahůdky, tvaroh a kokos se ideálně doplňují a já věřím, že si tenhle rychlý koláč zamilujete!
P.S. Omlouvám se za nekvalitní fotografii, ten Samsung fakt nebyla dobrá volba :-)

Tvarohový koláč s jahodami a kokosovou závějí
Ingredience (ideální pro jednu kulatou koláčovou formu (průměr 28-30 cm, třeba taková): Na těsto: 200 g hladké mouky, 100 g másla, 1 žloutek, 30 g cukru, půl lžičky jedlé sody, nastrouhaná kůra z půlky citronu. Náplň: 250 g netučného tvarohu, 1 celé vejce + bílek, který zbyte z přípravy těsta, 3 lžíce cukru, 1 vanilkový cukr, 1 lžička solamylu, 1 lžíce rumu, kůra z druhé půlky citronu, 250 g jahod (podélně rozpůlených). Drobenka: 50 g másla, 50 g hrubé mouky, 3 lžíce cukru, 50 g strouhaného kokosu.
1. Nejprve připravíme těsto. V misce postupně smícháme všechny ingredience a rukou rychle vypracujeme těsto, které necháme v chladu odležet nejméně 15 minut. Pak ho rozválíme na pomoučeném válu a vložíme do vymazané formy. Plát těsta důkladně vymačkáme prsty do stran až k okrajům formy a těsto přečnívající přes okraje odkrojíme.
2. Připravíme nádivku. Tvaroh dobře rozmícháme s cukrem, žloutkem, rumem, solamylem a citrónovou kůrou. Ve vedlejší misce vyšleháme do tuha ze dvou bílků sníh s troškou cukru a následně jej lehce, ale důkladně vmícháme do tvarohové směsi a vše rovnoměrně rozetřeme na těsto do formy.
3. Očištěné jahody rozpůlíme a klademe na povrch náplně ve formě.
4. Důkladně promícháme ingredience na drobenku, promneme ji prsty a nasypeme na koláč.
5. Koláč vložíme do trouby vyhřáté na 180 °C a pečeme 35-40 minut dozlatova.

Divoké vaření

Po delší (ovšem stále) zlomeninové přestávce jsem se opět dala do vaření. Cestu v masně mi zkřížilo moc pěkné zadní hovězí, tak jsem se vrhla na divoké vaření! Nebo vlastně dušení. Divoké bylo(y): za prvé) koření, které se k přípravě téhle "myslivecké" pochoutky používá, a za druhé) mé stále zlomeninové tanečky kolem plotny. Ale už jsem to zkrátka nemohla vydržet.
Tohle jídlo se sice svými intenzivními vůněmi hodí spíš k podzimu a lesu, ale díky velkému množství zeleniny není zas až tak těžké a zadní hovězí přece patří k těm dietnějším masům, takže si ho třeba s celozrnou rýží můžeme dopřát i v létě. A ocení ho zejména jedlíci s vybranými chutěmi!

Hovězí nudličky po myslivecku
Ingredience (4 porce): 400 g hovězího zadního masa, 50 g slaniny, 100 g mrkve, 30 g celeru, 30 g kořenové petržele, 1 velká cibule, směs divokého koření (2-3 lístky bobkového listu, 3 kuličky pepře, 3 kuličky nového koření a 2 kuličky jalovce), lžíce cukru, 2 dl rajského protlaku, 2 střední rajčata, 3 lžíce brusinkového kompotu, 2-3 dl červeného vína, vývar, olej, mletý pepř a sůl
1. Očištěné maso nakrájíme na nudličky. Posolíme, popepříme a jemně zasypeme hladkou moukou tak, aby všechny kousky byly pomoučněné. Maso pak opečeme v kastrolu na oleji ze všech stran a vyjmeme.
2. Do výpeku přidáme na kostičky nakrájenou slaninu a když se vypeče, vložíme do hrnce nakrájenou cibuli a kořenovou zeleninu pokrájenou na hrubší kusy a orestujeme dozlatova. Pak přidáme koření, cukr a necháme zkaramelizovat. Ihned vmícháme rajský protlak, pokrájená rajčata a brusinkový kompot. Vše podlijeme vínem a vývarem, osolíme a opepříme, zakryjeme pokličkou a dusíme.
3. Po patnácti minutách přidáme do směsi maso a společně dusíme ještě dalších 25 minut.
4. Podáváme s dušenou rýží.

Po čem rostou svaly...

I se zlomenou nohou se dá vařit, to ne že ne :-) No, člověk u toho teda vypadá asi docela legračně, to určitě. Poprvé v životě jsem docenila miniaturní rozměry mé kuchyňky, vlastně jsem teď několikrát hříšně pomyslela na to, že by mohla být ještě tak o nějakých těch třicet čísel kratší, že by mi stačily snad i dva metry :-) Hrana desky kuchyňské linky se proměnila v madlo pro baletku (s tou sádrou sice tak nevypadám, ale základní postoj na jedné noze a balancování s tou druhou jsou výkonům tanečnic velmi podobné). Taky hozená hrudka másla neskončila hned tam, kde měla, tedy v hrnci s budoucí skvělou fazolovou polévkou, ale za sporákem. No, basketbal mi nikdy nešel, to musím ještě natrénovat, ale odtahování sporáku po kachlové podlaze zvládnu celkem dobře i s tou sádrovou dlahou na noze. Ale dost už popisu artisticko-komických výstupů chaplinovského ražení, jde se na recept!
Vařím teď především dle vlastní fantazie a z toho, co dům dá, tedy především z mých zásob různých těstovin, luštěnin a dalších dobrot. A tak vznikl vlatně i fazolovo-těstovinový salát s tuňákem. Je v něm dost bílkovin, které teď potřebuju, aby mi narostly svaly. Ty berle jsou fakt docela náročné! :-)

Fazolovo-těstovinový salát s tuňákem
Ingredience (4 porce): 250 g těstovin (fusilli), 100 g červených fazolí, 200 g cukrové kukuřice (z plechovky), 200 g cherry rajčátek, střední cibule, konzerva tuňáka, petrželka nebo pažitka, olivový olej, citron, pepř, sůl. Na dochucení: zakysaná smetana, parmezán (nebo jiný sýrdle chuti).
1. Fazole přes noc namočíme, pak uvaříme v osolené vodě do měkka a scedíme. Necháme vychladnout v misce, ve které budeme salát připravovat. Fazole nabydou a zdvojnásobí (minimálně) svou hmotnost.
2. Uvaříme těstoviny dle návodu, pozor, ať se nerozvaří. Scedíme a necháme také vychladnout a přidáme k fazolím.
3. Dále přidáme scezenou cukrovou kukuřici, na drobno nasekanou cibulku a petrželku (případně pažitku),  lehce vmícháme na čtvrtky pokrájená cherry rajčátka a maso z tuňáka. Osolíme, přidáme pepř, tři až čtyři lžíce olivového oleje a dle chuti i citronovou šťávu. Vše důkladně promícháme a necháme asi hodinku v chladu odležet.
4. Můžeme podávat posypané parmazánem (případně jiným sýrem dle chuti) a se lžící zakysané smetany.