pondělí 7. října 2013

Svíčková se čtyřma

Svíčková na smetaně je podle mě skvostem české kuchyně. Taková naše národní chlouba.
Recept na svíčkovou nebo jinou hovězí pečeni uveřejnila ve své Domácí kuchařce vydané roku 1826 i Magdalena Dobromila Rettigová: „Prostrkej slaninou kus hovězího masa, ode všech kůžiček a loje očištěného a dřevěnou paličkou dobře sklepaného; na kuthan (pánev na řeřavé uhlí) rozkrájej kus slaniny, dej k tomu ty odřízky od masa, jednu cibuli, asi 3 loty (něco přes 16 gramů) cukru, hřebíček, zázvor, celý pepř, a nech to do hněda upražit, pak polož na to ten kus prostrkaného hovězího masa, přilej trochu hovězí polívky a vinného octa, a nech to až do měkka dusit. Také se může pod to dát několik bobkových lístků a trochu dymiánu. Když je maso dostatečně měkké, tedy se omáčka připraží, zacedí citronovou šťávou, pak se procedí a dá se do ní trochu drobně rozkrájené citronové kůry a asi lot bílého cukru, aby byla přisládlá; potom se položí maso na mísu, posype smaženou strouhanou žemličkou, a omáčka se dá zvlášť do nádobky k tomu určené. To se může dáti po polívce místo hovězího masa.”
Existuje řada prověřených receptů, většinou vítězí ty rodinné, maminkovské či babičkovské, tedy ty vždy nejlepší! I já mám k tomu našemu domácímu receptu celkem vřelý vztah. A to asi proto, že svou první svíčkovou jsem byla nucena stvořit ve svých třinácti letech. Máma si tenkrát zlomila ruku, nebo nohu, nebo možná obojí, a já si jen pamatuju, jak ležela s bolestmi v posteli a řešila, kdo to naložené maso, co odpočívalo v lednici od včerejška, připraví, aby se to nezkazilo. No, bylo to celkem dobrodružné: volba padla na mě a já pak asi tři hodiny běhala mezi ložnicí a kuchyní, poslouchala pokyny a vařila. Dopadlo to myslím nad očekávání dobře a můj kuchařský křest byl realizován na nejvyšší možné úrovni! Se skvostnou svíčkovou! :-)
Svíčkovou mám od té doby ráda, nepřipravuji ji teď už sice tak často, ale během let jsem překvapivě vychytala spoustu detailů, které její realizaci vlastně usnadní. Ačkoli se jedná o jídlo energeticky velmi výživé, snažím se díky jednoduché vychytávce, kdy se zlenina nepasíruje, ale jednoduše rozmixuje na hustou omáčku, která už se nemusí dodělávat jíškou a jen se lehce promíchá se smetanou, udělat z něho jídlo poněkud dienější :-) No, dokonalá dietka to samozřejmě není, ale aspoň se člově vyhne tomu složitému pasírování :-)
Takže: s chutí do toho, tahle příjemná "námaha" za to skutečně stojí!

Svíčková na smetaně
Ingredience (4 porce): 800 g falešné svíčkové, 50 g špeku bez kůže, 3 větší mrkve, 2 menší petržele, 50 g celeru (asi 1/4 velké bulvy), 2 střední cibule, 5 zrnek černého pepře, 5 zrnek nového koření, 3 bobkové listy,  sůl, mletý pepř, 500 ml hovězího nebo zeleninového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, cukr, citron, máslo.
1. Omyjeme a očistíme maso, které poté prošpikujeme špalíčky slaniny. Osolíme a opepříme.
2. Očistíme kořenovou zeleninu a pokrájíme ji společně s cibulí na stejně malé kousky. Společně s masem a divokým kořením (to je ideální vložit do gázy, abychom ho pak snadněji vyjmuli) vložíme do mísy a zalijeme zhruba 50 gramy rozpuštěného másla. Vložíme do chladu (ideálně lednice) a necháme přes noc rozležet.
3. Druhý den v kastrolu rozpustíme máslo (množství takové, aby pokrylo dnohrnce) a na něm nejprve ze všech stran orestujeme maso tak, aby se zatáhlo a povrch zezlátnul (respektive hezky nahnědnul). Pak maso přendáme na chvilku na talíř, přidáme ještě trochu másla, na kterém následně orestujeme zeleninu i s kořením. Když je zelenina jemně osmahlá, vrátíme do hrnce maso, zeleninu kolem něj rozprostřeme, podlijeme částí vývaru a dáme péci do trouby na 200 stupňů Celsia asi na dvě hodiny, nejprve pod pokličkou, kterou ke konci pečení sundáme. Průběžně podléváme vývarem tak, aby se voda z hrnce nevypařila.
4. Kdyžje maso měkké (zjišťujeme propíchnutím jehlou, je to individuální a také výrazně závisí na kvalite masa a stáří zvířete, ze kterého pochází), vyndáme kastrol z trouby a maso odložíme stranou.
5. Od zeleniny oddělíme koření a zbylý obsah hrnce rozmixujeme dohladka. Vznikne hustá omáčka, kterou už téměř není potřeba zahušťovat moukou. Omáčku uvedeme do varu a zjemníme ji (barevně i chuťově) smetanou ke šlehání. Dle potřeby dochutíme cukrem, solí a pepřem, případně okyselíme citronem. V našem rodinném receptu přidáváme ještě aspoň trošičku rozemnuté saturejky, která dodává omáčce jedinečnou chuť.
6. Do omáčky vložíme maso, které jsme pokrájeli na jednotlivé poce (plátky) a ještě vše krátce provaříme a už se jen těšíme, jak bude všem chutnat.
7. Podáváme s domácími houskovými nekynutými knedlíky.

Žádné komentáře:

Okomentovat